OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Obsah alba „Hammer Battalion“ mi spolu s jeho obalem nedává než nevzpomenout stereotypního kouzla MOTÖRHEAD, jež nakonec neshledávám ale vůbec od věci. Spíše naopak. Když se to totiž vezme kolem a kolem, krom rychlosti, dejme tomu tvrdosti (ale co je to vlastně ta tvrdost, že?) a náležitě death metalového vokálu má žhavá novinka z dílny z řetězu utržených UNLEASHED několik styčných prvků právě s britskou motorovou bestií, jíž si tak nezaměnitelně ochočil strýček Lemmy.
„The Order Is To Kill, Fire At Will … Hammer Batalion – UNLEASHED!“
Že plácám nesmysly? Ale vždyť si to zkuste spočítat sami. Kovový odznak s démonickou hlavou a logem kapely na zmíněném obalu, kolikátá už kolekce skladeb zuby nehty se držících jednoho a téhož stylu a zásadně nekomplikované texty, krom jiného i o tom, jak kapela sama sebe plácá po zádech (srovnejme třeba s notoricky známou „We Are Motörhead“). Je to jenom náhoda? Nikolivěk. UNLEASHED následují přesně duch té nejtradičnější metalové tradice, podle něhož nedají dopustit na vlastní, prakticky celoživotní názor, a stále dál v něm dovedou být poměrně silní v kramflecích. Aktuální kombo třinácti striktně seveřansky death metalových kompozic proto nečítá nic jiného, než jen starý známý mix zuřivých riffů, melodií a nekompromisního murmuru maskota Johnnyho Hedlunda, v nichž je ovšem kapela znovu poměrně schopně naložena. Tedy nic, co by člověk nečekal, nic, co by ho překvapilo, ale vesměs ani nic, co by ho mohlo zklamat. Naprosto přesně podle nevysloveného předpokladu. Kandidátů na nejpyšnější místa alba je hnedle povícero (mezi jinými zejména stručně pekelné jízdy „The Greatest Of All Lies“ a titulní „Hammer Battalion“, jimž zdatný protipól přináší zdravě energická vrnivá střední tempa v „Your Children Will Burn“ a „This Day Belongs To Me“), kandidátů na naopak poněkud zbytečnější skladby pak znovu jen přiměřeně zanedbatelný počet (z těch dvou či tří by to byly nejspíš již vysloveně vyšusované „Long Before Winter´s Call“ a „Midsummer Solstice“). Nic víc, respektive cokoliv podrobnějšího k tomu snad ani není nutno dodávat, neboť zboží s ochrannou známkou UNLEASHED za sebe jednoduše vždy (a nejen v tom nejpozitivnějším smyslu, abych zase nepřeháněl) hovořilo samo.
Nechci tím tak říct vlastně nic jiného, než že novinka „Johnnyho & His Death Metal Boys“ sebou nese všechny znaky alba, které mě poměrně baví, přestože je již od samého počátku betonově jasné, o čem že bude. Pes bude nejspíš jako tradičně zakopán v tom, že je rozdíl mezi vykradením a inspirací (třeba sebeokatější) sebe sama, a že přesně v intencích tohoto velmi křehkého konstatování (vím, vím) se UNLEASHED pro tentokráte dokázali znovu udržet. Minule na „Mindvinterblot“ to pravda bylo ještě o něco málo nápaditější, ale to už je jen drobný hnidopišský postřeh, který na celém tomhle náhledu na „Hammer Battalion“ (v rozměru kompletní devítimístné řadové diskografie kapely), při Thorově kladivu, celkem nic zásadního nezmění.
Thorovo kladivo budiž mi svědkem, že úderný batalion zovoucí se UNLEASHED svému jménu ostudu rozhodně nedělá.
6,5 / 10
Johnny Hedlund
- zpěv, baskytara
Fredrik Folkare
- kytara
Tomas Olsson
- kytara
Anders Schultz
- bicí
1. The Greatest Of All Lies
2. Long Before Winter´s Call
3. Your Children Will Burn
4. Hammer Battalion
5. This Day Belongs To Me
6. Marching Off To War
7. Entering The Hall Of The Slain
8. Black Horizon
9. Carved In Stone
10. Warriors Of Midgard
11. Midsummer Solstice
12. Home Of The Brave
13. I Want You Dead
Dawn Of The Nine (2015)
Odalheim (2012)
As Yggdrasil Trembles (2010)
Immortal Glory (boxset) (2008)
Viking Raids 1991-2004 (best of) (2008)
Hammer Battalion (2008)
Midvinterblot (2006)
Sworn Allegiance (2004)
...And We Shall Triumph In Victory (boxset) (2003)
Hell's Unleashed (2002)
Warrior (1997)
Eastern Blood - Hail To Poland (live) (1996)
Victory (1995)
Across The Open Sea (1993)
Live In Vienna '93 (live) (1993)
Shadows In The Deep (1992)
Where No Life Dwells (1991)
And The Laughter Has Died... (EP) (1991)
In The Eyes Of Death (split s ASPHYX, GRAVE, TIAMAT a LOUDBLAST) (1991)
...Revenge (demo) (1990)
The Utter Dark (demo) (1990)
Vydáno: 2008
Vydavatel: SPV/Steamhammer
Stopáž: 44:28
Produkce: Fredrik Folkare
Studio: Chrome Studios, Stockholm
Nové album UNLEASHED. Není lepší než "Midvinterblot", leč v rámci postcomebackové tvorby Švédů mu i tak náleží velmi lichotivá stříbrná pozice. Riffy s trochou nadsázky znovu spočítáme na prstech jedné ruky, melodie bez problému předvídáme dvě, snad i tři skladby dopředu. Bylo by však alarmující, kdyby tomu tak nebylo. "Hammer Battalion" je krásným připomenutím starých stockholmských časů, deska pro staromilce a beznadějně ztracené old schoolové vyznavače. Jsem rád, že mezi ně patřím.
-bez slovního hodnocení-
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.